Příběh leknínu, aneb malé zázraky

Před čtyřmi roky jsme zbudovali malé, malinké jezírko nebo trochu větší louži a v zahradnictví zakoupili leknín. No leknín, spíše to bylo takové ošklivé "nic". Ať se to vezme z kterékoliv strany - žádný zázrak. Leknín jsme zasadili, těšili se na hladinu pokrytou bílými květy a .... nedělo se nic. Nedělo se nic dlouho, jezírko také vyschlo, leknín seschl, vypadalo to, že už je po něm nadobro, ale jen se mu dostalo trochu vody, zase se zmátořil alespoň natolik, aby bylo vidět, že to ještě úplně nezabalil. Až letos. V loužičce se usadila žába - pravděpodobně ropucha. Něco, co si člověk nevymyslí, nenaplánuje a ani nečeká. Ale byla tam a my z ní měli docela radost. A s leknínem se udála neuvěřitelná změna. Zazelenal se, vytáhl listy z vody /to aby bylo vidět, jak jsou svěží a šťavnaté/ a nakonec vykvetl - jako když žabka carevna vystrčí z vody svoji korunku.

Žabce vytvořil domov a nám okrášlil den. Inu kdo čeká, ten se možná i někdy dočká.....