"Lidská bytost by měla být schopná vyměnit plenku, naplánovat invazi, zabít vepře, zajmout loď, psát sonety, vyrovnat účty, postavit zeď, srovnat zlomenou kost, potěšit umírajícího, vykonat rozkaz, dát rozkaz, spolupracovat, jednat sám, řešit rovnice, analyzovat nový problém, kydat hnůj, naprogramovat počítač, uvařit chutné jídlo, bít se zdatně, zemřít chrabře. Specializace patří hmyzu"
Robert A. Heinlein / použito z knihy Milan Veselý "Ještě je čas"
středa 26. srpna 2015
Netopýři v bytě
Vyprávěla mi kolegyně, že jí v noci vletěli do bytu netopýři a podle vyprávění musela zažít horkou chvilku. Vzpomněla jsem si, že se mi stalo totéž před 15 lety, ale tehdy to nebyli dva nebo tři, ale stovky a stovky. Dostali se do pokoje pootevřeným oknem /tzv."větračkou"/ v noci a do rána si tam založili mnoha-, mnohapočetnou kolonii. Bylo je vidět za prosklenými dveřmi - probuzení strašné. Do toho pokoje bych nevkročila ani za nic, dopoledne jsem strávila voláním na všechny možné instituce, jak se jich zbavit. Rady ani pomoci se mi nedostalo, jenom varování, že jde o přísně chráněný druh a běda mi......
Nakonec jsem uprosila souseda, aby přišel. Ten mi nevěřil, myslel si, že ho lákám k nemravnostem a moc se mu přijít nechtělo, ale nakonec to slíbil. Než se objevil, obula jsem si holínky, pláštěnku a igelitový pytlík na hlavu. Soused vytřeštil oči a s ohromeným konstatováním: "Vy opravdu máte v bytě netopýry", statečně otevřel dveře do pokoje.
Řešení situace - zcela prosté. Otevřeli jsme okna dokořán, koštětem jsme si trochu pomohli a netrvalo to dlouho všichni vylétali a to i přesto, že byl den. Žádný do nás nenarazil, ani se nás nedotkli, pytlíky byly zbytečné, ale pro lepší pocit..., žádnému jsme neublížili. Opravdu není třeba, pokud se něco takového stane, propadat panice .Potom mi vletěli do bytu ještě několikrát, ale to již jenom jednotlivci. Zavřela jsem okno, počkala až si sedl, vzala jsem si rukavice, chytila ho a pustila druhým oknem ven.
Musím říci, že to jsou kouzelná zvířata, roztomilá. V tom pokoji neudělali žádnou škodu, takovou, že by něco rozbili, co ale byl problém, bylo množství jejich výkalů. Kdyby měli možnost zůstat tam delší dobu, bylo by zařízení bytu zničené. Od té doby si proto dávám pozor, abych neměla pootevřená okna přes noc tam, kde nikdo nespí. AM
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat